Kostel sv. Floriána
© - MV-
Kostel sv. Floriána je jednolodní s polygonálním kněžištěm, k němuž přiléhá z každé strany nízká přístavba. V ose průčelí má hranolovou věž s jehlancovou střechou. Na ní je makovice s křížem. Na střeše nad hlavním oltářem se nachází dvojramenný patriarchální kříž. Fasáda je členěna lizénami a půlkruhově zaklenutými okny. V čele kostela je výklenek se sochou sv. Floriána a misijní kříž.
Na klenbě v presbytáři uvidíte malby čtyř evangelistů a obraz narození Páně od malíře Přečka. Ve středu novorománského oltáře od Antonína Becka je veliký obraz svatého Floriána - patrona kostela a po bocích sochy sv. Cyrila a Metoděje v životní velikosti. Vlevo od oltáře se nachází kaple Božího hrobu. Boční vchod, který směřoval na západ byl uzavřen. V jeho výklenku se nachází malý dřevěný oltářík Božského Srdce Páně. Později byl postaven boční oltář Panny Marie. U hlavního vchodu najdete sošku sv. Judy Tadeáše a vpravo sochu sv. Josefa.
Dějiny kostela v datech
Kostel vznikl rozšířením původní kaple, která byla sv. Floriánu zasvěcena také.Tuto kapli povolilo olomoucké biskupství postavit v roce 1740 a v roce 1746 byla hotova. Vysvětil ji Gottfried Appel - hnojický farář dne 28.11.1746. Biskupství také povolilo, aby v den památky sv. Floriána a ve třech pracovních dnech v roce se tu mohla sloužit mše svatá. Huzovští se museli zavázat, že kapli na vlastní náklady vybaví a budou udržovat budovu v odpovídajícím stavu na věčné časy. Současně museli přispívat na farní kostel v Hnojicích.
Kaple byla významě rozšířena v r. 1788 a kostel se stal filiálním kostelem hnojické farnosti. Podle dohody obce a faráře byly zde slouženy mše sv. všechny neděle a svátky, od r. 1793 však jen jednou za měsíc.
V letech 1877-1878 prodělával kostel rozsáhlé stavební úpravy, nad nimiž dohlížel šternberský stavitel Johann Hönigschmid. Náklady hradila obec a dobrodinci. Byly zpevněny klenby železnými výztuhami, provedena nová omítka, oprava krovu a vybílen interiér kostela. Veškeré úpravy stály celkem 3000 zlatých.
V r.1878 z daru Anny Dajčové byl kroměřížským oltářníkem Antonínem Beckem zhotoven novorománský oltář se sochami sv. Cyrila a Metoděje v životní velikosti.
V r.1887 byla provedena přestavba sakristie a stavba oratoře. Hlavní oltář opravoval malíř Přeček.Ten je autorem i čtyř obrazů na klenbě chrámu.
V roce 1890 , kdy již v Moravské Huzové od roku 1886 stála i fara, povolilo biskupství zřízení samostatné farnosti.
Za první světové války přišel kostel i o své zvony (nejstarší byl z r. 1713).
Nahrazeny byly v roce 1921 novými od zvonaře A.Hillera.
Kaple Božího hrobu byla přistavěna roku 1936 firmou p. Očenáška z Loděnice.
Venkovní omítky byly opravovány v roce 1956.
V r. byl vymalován a upraven interiér kostela (zajistil P. Matouš Vícha)
Oprava omítek byla provedena ještě jednou v r. 1987. Při této poslední opravě byly odstraněny lizény na rozích věže kostela.
Poslední fotografie před současnou úpravou interiéru:
:
© -MV-2013
r.1890 Založení farnosti
Moravská Huzová od středověku patřila farností do Hnojic. V roce 1890 bylo povoleno arcibiskupem zřízení farnosti při kostele sv. Floriána v Moravské Huzové. Do jejího působení patřila i osada Benátky.
Správci farnosti :
1891-1904 P. Josef Kohn
narozen1856, vysvěcen 1881
1894-1902 P. Dominik Škaruda,
Narozen 1845 v Místku, vysvěcen v r.1870, bývalý profesor českého jazyka,
1902-1909 P. Rudolf Bajar
narozený 1860 ve Valašském Meziříčí, v r.1887 vysvěcen na kněze, třetí farář v Mor. Huzové, 6 let kaplanoval v Chropyni, 6 let v Bílovicích u Uherského Hradiště a ve Frenštátě pod Radhoštěm, od r. 1902 v Mor. Huzové, 17.9.1909 odchází na faru Jalubí u Hradiště.
1909-1923 P. Jan Kořistka
1923-1924 P. František Pavlíček, arcibiskupský konzistorní rada , administrátor excurrendo
1923-1924 Leopold Hendrych, Msgre ,tehdy ještě jako kaplan v Hnojicích zastupoval i v Mor. Huzové
1924-1952 P. Vilém Pospíšil - děkan , pohřben v Mor. Huzové v těsné blízkosti kříže
1952-1951 P. Josef Slavík - provisor
1951-1954 P. Josef Macek
(19.3.1914 v Hroznové Lhotě ; +19.2.1955 v Tovačově) Na kněze vysvěcen 5.7.1942 v Olomouci. Kaplanem v Tovačově, administrátorem v Oskavě , Hnojicích. 1.8.1970 znovu přišel do Tovačova, kde sloužil až do své smrti. Místoděkan a administrátor excurrendo v Hnojicích , poté arcibiskupský rada a správce v Tovačově.
1954-1965 ThDr. František Tomášek
(tehdy ještě pomocný biskup Olomoucký a titulární biskup Butský , později kardinál a arcibiskup pražský)
1966-1973 P. Antonín Jedlička
Narozen 17.9.1919 ve Hvozdu u Konice.Vysvěcen byl v roku 1947, stal se kaplanem ve Velké Polomi. V r.1958-65 působil jako administrátor v Oskavě a od 1.11.1965 jako administrátor v Moravské Huzové.
1973-1978 P. Antonín Matouš Vícha, OFM Cap. (* 3.6.1920 ve Skřípově; +18.8.1994 v Olomouci).
Působil v Třebíči, Moravské Huzové, Olomouci a v Bohuslavicích u Konice. Slavné sliby složil 8.9.1944 , na kněze byl vysvěcen 29.6.1946 v Praze. Pohřben je v Olomouci na Neředínském hřbitově v hrobce řádu bratří kapucínů.
1978-1990 P. Pavel Uhřík, OFM Cap., administrátor excurrendo, v letech 1985-1991 bydlel na faře v Mor. Huzové
1990-1991 P. Antonín Holas, S.J., administrátor excurrendo
1990 - 2002 doc. PhDr. Karel Říha, S.J. kaplan ve Štěpánově. Pravidelně sloužil i v Mor.Huzové
1991-1995 P. Jan Chromeček, S.J., administrátor excurrendo
Narodil se 27.7.1932 v Brně, v r. 1949 vstoupil do noviciátu Tovaryšstva Ježíšova na Velehradě, a v r. 1950 zažil zrušení řádu komunisty. Po internaci v Bohosudově dokončil tajně noviciát. V r. 1968 tajně vysvěcen na kněze .Sloužil ve farnostech v brně u minoritů, Ivančicích, Horních a Dolních Věstonicích a Strachotíně. Po oficiálním obnovení řádu na sv. Hostýně, ve Štěpánově u Olomouce, Hnojicích a Moravské H uzové. od r. 1995 opět na sv. Hostýně jako rektore baziliky a představený komunity SJ. Zemřel 4.12.2014 v kroměřížské nemocnici.Pohřben je na hřbitově na sv. Hostýně.
1995-2002 P. Antonín Holas, S.J., administrátor excurrendo
2002-2014 P. Stanislav Čevela , administrátor excurrendo
2014- P.Jan Jašek., administrátor excurrendo
© -MV-2013
Kněží pocházející z naší farnosti:
P. Daniel Dajč
Narodil se v Moravské Huzové na č.50 v rodině Františka Deutsche a Anny ,dcery Floriana Czauky. Zakladatel fary v Mor.Huzové. Vysvěcen v r.1851, stal se kaplanem v Předmostí u Přerova, krátce administrátorem v Prosenicích, v r.1860 farářem v Rokytnici u Přerova a od r.1879 farářem v Kokorách, kde také zemřel. Byl čestným radou arcibiskupské konzistoře. Pohřben je na kokorském hřbitově.
Velmi pěkně se o něm píše na stránkách přerovského děkanátu.
P. Augustin Stejskal
(*19.8.1827 +22.3.1909)
Narozen v Moravské Huzové. Vysvěcen 1854 a od r. 1857 kaplanem v sousedních Hnojicích. Od r. 1871 farářem v Horních Studénkách u Šilperka. Od r. 1897 farář a děkan v Hnojicích, kde zemřel 22.2.1909 při slavení mše svaté raněn mrtvicí. V Hnojicích je také pohřben na místním hřbitově.
P. Antonín Vavroušek
(*10.11.1923 +21.8.1983)
Kněz a náboženský publicista. vysvěcen v r. 1940, od r. 1946 v Medlově u Uničova. V 50. letch byl internován a pak pracoval v Olomouci jako průvodčí v tramvajích. Od roku 1968 farářem v Rudě u Rýmařova. Zasloužil se o obnovu tohoto poutního místa.
Zemřel v Rýmařově.
P. František Janíček
(*1959)
Rodák ze Stádla. Na kněze vysvěcen v únoru r.1990. Působil v Senici na Hané, Vsetíně, Svitavách a v současné době působí v šumperském děkanátu.
© -MV-2015
Památky v okolí kostela
Sousoší Nejsvětější trojice
Na prostranství před kostelem naleznete sousoší Nejsv.Trojice zapsané v seznamu památek, které je majetkem obce. Toto sousoší opravila obec v r. 2014. Škoda jen, že na něm stále chybí holubice (symbolizující Ducha Svatého) , která má být nedílnou součástí sousoší.
Busta Msgre. Františka kardinála Tomáška
Umístěna vedle vchodu do bývalé fary na památku jeho působení v Moravské Huzové.
Socha sv. Jana Nepomuckého
Boží muka
Za vesnicí směrem na Stádlo
Boží muka
Boží muka
Stojí též uprostřed pole, blízko vodohospodářského objektu směrem na Benátky
Kříž na hřbitově v Moravské Huzové
Zvony
1.světová válka - rekvizice
Ve snaze zabránit Rakousko-Uherskému bankroktu přistoupila říše i ke konfiskaci liturgických předmětů z drahých kovů. Jejich nedostatek za 1. světové války vedl i k zrekvírování zvonů. Zvonovina obsahuje 78% mědi a 22% cínu. Příprava na rekvizici proběhla v r. 1915 , kdy byl pořízen jejich soupis a dokumentace. První kolo rekvizic bylo zahájeno v srpnu 1916 a vyvolalo mezi lidmi řadu nevole.
12.11.1916 ve vedlejším Stádle byl zrekvírován zvon s vypouklým obrazem sv. Kříže o váze 29,75 kg a v Benátkách sv. Gottharda o váze 30 kg.
Na Moravskou Huzovou došlo 13.11.1916. Prováděl ji zástupce C.a K.stavebního oddělení vojenského velitelství v Krakově Fridolin Hubner.
Kostelu byly zabaveny dva zvony:
Panna Maria - byl největší a měl nápis - "KE CTI A CHVÁLE NEJBLAHOSLAVENĚJŠÍ PANNY MARIE".
Vážil 250kg, měl průměr 76 cm a byl vyroben v dílně Wolfganga Strauba v Olomouci LP 1862.
Svatý Florián - zvaný "prostřední" měl nápis:" Ke cti svatého Floriána svěcený pro obec Moravskou Huzovou - Svatý Floriáne, vítězi nad peklem, tyranem, mukami, vzpomeň ať časný a věčný oheň nás nespálí!
Pocházel rovněž od zvonaře Wolfganga Strauba. Měl průměr 60 cm a vážil 123 kg.
25.10.1917 pak byl kostelu zabaven zástupcem C. a K. domobraneckým akcesistou Romanem Kellerem zvon
Svatý Ladislav - zvaný "malý". Měl vypouklý obraz Pána Ježíše na kříži, pod křížem sv. Maria a sv. Jan a kol dokola nápis "Honoris s.Ladislav et Floriani dicata est anno 1713".
"Vážil 70 kg a měl v průměru 48 cm.
Umíráček jako jediný přežil obě světové války. Je na něm nápis "SACRATA EST IN HONOREM S.TEKLA ET S.BARBARA"
11.1.1918 zrekvírovalo ministerstvo války i 28ks cínových píšťal z varhan.
Zvony z roku 1921
V říjnu roku 1921 v dílně zvonařské firmy Hiller&syn v Brně byly z bronzu odlity nové zvony z darů farníků. Byly laděny do es a g.
Menší "Svatý Florián" s obrazem v reliéfu vážil 68,2 kg s nápisem jakko na předešlém zrekvírovaném zvonu "Sv. Floriáne, vítězi nad peklem, tyranem, mukami, vzpomeň ať časný a věčný oheň nás nespálí! a "Věnovali římští katolíci v Moravské Huzové R1921".
Větší vážil 140 kg a nesl na sobě nápis " P.Marii a sv.Josefu, Aloisi ,Antonínu, na památku milých, jež válka zahubila " a obrázek Panny Marie Bolestné a sv. Antonína.
Zavěšení se provádělo za dozoru Hynka Vlčka - tesaře z Moravské Huzové.
Vysvěceny a pověšeny byly 16.10.1922 kolem 3 hodiny odpolední a o čtvrt hodiny později poprvé slavnostně zahlaholily.
Doba však byla neúprosná a za druhé světové války Huzovští opět o zvony přišli.
Současné zvony
Na věži visí v současnosti největší zvon o průměru 67 cm, zasvěcený Panně Marii s nápisem "POD OCHRANU TVOU SE UTÍKÁME PANNO NEPOSKVRNĚNÁ - SVÉ MATCE FARNÍCI MORAVSKÉ HUZOVÉ 1978".
Menší zvon "železňák" je ulit ze železa. Jedná se o zvonovou náhradu. Má průměr 49 cm a je v značně opotřebeném stavu.
Nejmenší umíráček má průměr 40 cm a je zasvěcený svaté Tekle a Barboře. Je na něm nápis "SACRATA EST IN HONOREM S.TEKLA ET S.BARBARA" a "OLMUTZ 1797".
čerpáno z VHU PRAHA a kroniky obce Moravská Huzová
Copyright -MV-